K tomuto hřišti máme velmi osobní vztah a proto i popis bude osobní.
Vše to začalo neurčitým zadáním jako u všech našich hřišť. Vyrobil se fyzický model a pak se připravil workshopový víkend, kdy byly v akci 4 bagry, hrozně moc lidí a po intenzivním plánovacím pátku, kdy se stejně nic nevyřešilo, jsme se v sobotu ráno stály nad dírou, kde mělo být nové hřiště a říkali si: „tak,co tam vlastně uděláme?“ Vše pak probíhalo spontánně, 10 ti letí špunti začali bagrovat, kopat díry, začaly se osazovat první kameny. Po víkendu byly uloženy všechny kameny a vlastně jsme pořád nevěděli, co tam bude. Pak teprve začalo to komplikovaný vymýšlení, zejména kvůli certifikaci, kdy jsme zjišťovali, jak jsme si ty kameny vlastně špatně postavili, a jak nám nevychází dopadové plochy.
Ale nakonec to dopadlo, si myslím, hodně dobře. Lana a dřevo to zachránily a nakonec to prošlo i certifikací. Děti na zahájení si to užili, i když už neměli opravdové bagry na hráni.
